Zpět na výpis

Shaping aneb vytvaruj si svého psa

Autor Lucka | Výchova a péče

Jak jsem na shaping narazila? S naším psím škvrnětem jsme začali chodit na místní cvičiště a při hovorech s ostatními páníčky jsem tam zaslechla pojmy jako: “škola hrou”, “samostatné přemýšlení” a “tvarování”. Zvědavost mi nedala a zjistila jsem, že je řeč o shapingu, vcelku nové metodě ve výchově psů.

Stavební kámen shapingu je pozitivní motivace, kde v podstatě páníček uplatňuje k výchově psa přístupy z psychologie. Významnou představitelkou je Suzan Garrett, která k vytvoření určitého vzorce chování dosahuje skrze jednotlivé, dílčí kroky. Tak trochu mi to připomnělo Komenského koncept “školy hrou”, který je mi velmi blízký. Korekční metody a trestání rozhodně není moje a naštěstí dnes ve výcviku psů již tyto metody ustupují do pozadí.

Ale zpátky k shapingu. Mnozí z vás jistě jako já zjistili, že když na povel pes takzvaně přijde sám, tak je to mnohem účinnější, než když nám tečou nervy při netrpělivém dožadování se něčeho, co pes nechápe a jen se na nás v lepším případě chechtá :-). S tímto si chce poradit i shaping, jehož cílem je naučit psa samostatně přemýšlet, ale zároveň docílit i toho, aby chlupáč dělal to, co chceme my.

A jak na to? Zkuste se řídit pravidlem: “Opakování, matka moudrosti”. Určitě to znáte, může to být nějaký povel, který ne a ne pes předvést tak, jak by měl, i když všechny ostatní umí na jedničku. V shapingu jde o to si “problém” rozdělit do několika kroků, aby pes mohl pochopit, kde případně dělá chybu.

Povel jako celek pro něj totiž může být matoucí. Povelem se cvik radí označit až ve chvílích, kdy jej pes předvede přesně podle našich představ. A to z toho důvodu, aby si pes povel spojil správně, tedy jen s tou podobou cviku, kterou chceme my. Pak už je jen potřeba psího parťáka odměňovat a odměňovat za každý dobře provedený krok. A díky odměnám a pravidelnému opakování pejsek přijme trénink jako hru.

A je to pravda! Šla jsem to hned vyzkoušet na aportu, se kterým měl náš chlupáč stále problém. Pořád nechápal, co po něm vlastně chci a povel málokdy dokončil. Nemohla jsem ho za to tedy ani odměnit, aby si nezafixoval cvik špatně. Takže ho to rychle přestalo bavit. Stačilo povel jen rozdělit do menších částí (běh za aportem, poté po malém poodstoupení přiběhnutí psa i s aportem a nakonec i samotné přinesení aportu), které jsem za správné provedení odměňovala a pozornost byla zpátky :-)!.

Shaping je dobrý také v tom, že ho můžete zkusit uplatnit i na starší psy. Takže zde naštěstí pravidlo “Starého psa novým kouskům nenaučíš” naplatí. Pokud i vy nemáte některé povely zmáknuté na jedničku, vyzkoušejte metodu výchovy shapingu a napište mi, zda se povedlo vše dotáhnout. Těším se na vaše zkušenosti!