Zpět na výpis

Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Čivava

Autor Lucka | Zajímavosti

Čivavy nesou jméno podle místa svého původu – mexické provincie Chihuahua. Zde a po celé Střední Americe se tito mini psíci volně vyskytovali už za časů Toltéků. Žili původně v norách, indiáni je však chytali a domestikovali. Domorodci jsou dokonce čivavy popisovány jako ochránci zemřelých náčelníků ve světě duchů. K nám byl první jedinec dovezen v roce 1971, tedy 29 let po uznání plemene Mezinárodní kynologickou organizací.

Jak čivavy vypadají, asi dlouze popisovat nemusím. Váhově se pohybují od pouhých 500 gramů do 3 kg. Charakteristická je pro ně jejich jablíčkovitá hlava a kulaté výrazné oči. U těchto psíků můžeme mluvit o velkém duchu v malém těle. Mívají velké sebevědomí a odvahu. Kvůli svému malému vzrůstu ovšem mají i mnoho důvodů ke strachu. Cizím lidem většinou nedůvěřují, a pokud podceníte socializaci v raném věku, může se objevit agrese.

Jinak jsou to ale přátelští a inteligentní společníci, kteří se většinou zafixují na jednoho člověka. Ke všem členům rodiny se ale chovají velmi mile a přítulně. Většinou, pokud jsou dobře socializovaní, dobře vycházejí i s ostatními psy, i když přednost dávají společnosti další čivavy. Ani s kočkami nemívají problém. Znám dokonce jednu čivavu žijící v kočičím depozitu s asi 15 kočkami, která do smečky skvěle zapadla. Ačkoli se o čivavě většinou mluví jako o kabelkovém psu, spousta z nich miluje procházky a některým, pokud jsou zvyklé, nedělá problém ani delší výlet.

Co do délky srsti a její barvy si vybere snad každý. Existují krátko i dlouhosrsté variety ve všech možných zbarveních a odstínech. Pozor si ale musíme dát u merle, tzv. mramorového zbarvení. Dva jedince této barvy je u nás zakázáno křížit, protože dědičnost mohoucí za tento atraktivní vzhled srsti s sebou nese i vážná zdravotní rizika. V některých zemích je dokonce merle zbarvení u čivav zakázáno, je bráno jako týrání a přísně trestáno. Mezinárodní kynologická organizace každopádně toto zbarvení u čivavy nepovoluje, a pokud si tedy pořídíte takto barevnou čivavu, nikdy nemůže mít průkaz původu. K dosažení merle zbarvení se totiž musela čivava křížit s jiným plemenem. Nepůjde tedy nikdy o čistokrevného a tzv. “papírového psa” a nikdo vám ani nezaručí, že se jedná o zdravého jedince bez vrozených vad. Většinou jde o produkty množíren a jejich pořizování bych rozhodně nedoporučila.

Čivava dokáže být skvělým a oddaným společníkem, pokud budete v její výchově důslední. Díky své velikosti vám bez problému může dělat společnost i na cestách. Miluje hry a hodí se také k dětem, i když jim musíte důsledně vysvětlit, že je při hře třeba opatrnosti, aby psíkovi neublížily. U malých dětí je proto nutná zvýšená opatrnost. Tito psíci jsou zatížení poměrně časnou kazivostí zubů, na což bychom měli také brát ohled před jejich pořízením. Pokud se ale rozhodnete pořídit si čivavu, jistě nebudete litovat.