Zpět na výpis

Opuštěné polodivoké kočky

Autor Lucka | Zajímavosti

S problémem opuštěných psů a koček a množstvím polodivokých zvířat se potýká celá republika. Některá města mají zřízený kastrační program a finanční stránku věci vzala na svá bedra, aby počet volně žijících zvířat dostala pod kontrolu. Jinde se s kastračním programem můžete setkat u některých veterinářů a spolků, kde toulavé zvíře vykastrují za symbolický poplatek.

Problém ale je, že podle znění nového zákona odchytit volně žijící zvíře může jen vyškolený odborník s licencí, pracující pod registrovaným útulkem. Pokud vám tedy třeba po zahradě pobíhá bezprizorní kočka a rádi byste ji nechali vykastrovat, i kdyby na vás byla zvyklá a nechala se chytit do ruky, nemáte právo ji vzít a odvézt na veterinu. V opačném případě vám hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Jediná možnost je zaplatit si odchyt odborníkem.

Další velkou komplikací je, že kočky v koloniích jsou generace od generace “vyčůranější”. Rychle se naučí, že nemají lézt do sklopce a časem přijdou i na to, jak z něj dostat nastražené jídlo, aniž by se spustil. Sama jsem se v minulosti odchytů účastnila a byla svědkem toho, jak si kočky maso vytahávají ze sklopce packou, jak do sklopce vlezou, ale vyhnou se spouštěcímu mechanismu a jak kočky od pasti odhánějí koťata nebo je učí, jak nad ni vyzrát.

Každá generace je navíc divočejší a je složitější, občas i nemožné, znovu je zvyknout na lidský kontakt. A to dokonce i tehdy, když se vám koťata povede odchytnout už v raném věku. Zažila jsem odchycená dvouměsíční koťata, která se ani po několika měsících snahy o domestikaci a životu mezi domácími kočkami nesžila s člověkem a nenechala na sebe sáhnout. Nesnesla ani přítomnost člověka.

Vzhledem k těmto faktům a skutečnosti, že kapacity útulků jsou po většinu času naplněny, nebo spíše praskají ve švech, zůstává jediným východiskem snaha sdružení měst a obcí odchytit co nejvíc volně žijících koček, vykastrovat je a vypustit zpět do jejich útočiště a doufat, že časem se tak jejich počet začne zmenšovat.

K tomu je ovšem třeba, aby majitelé venkovních koček, nebo těch, které mají přístup ven, své mazlíky kastrovali. Nejen kočky, ale samozřejmě i kocoury. I proto je nezbytnou součástí kastračních programů osvěta veřejnosti, snažící se šířit a vysvětlit veškeré přínosy kastrace.

Problémem samozřejmě nejsou jen kočky, ale i psi. U obou druhů je obrovský počet odložených nebo opuštěných jedinců. Nejhorší je to po Vánocích a o prázdninách. Proto by majitelé psů a koček měli co nejvíce (ideálně kastrací) zabraňovat nechtěným nakrytím. I když totiž svým nechtěným mláďatům najdou domov a neodloží je vstříc svému osudu, nebo je rovnou nedej bože nezabijí, zavřou tak dveře k domovu mnohým bezprizorním zvířatům, čekajícím v útulku. I proto se stavy zvířat bez majitele nesnižují.