Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Činčily původně pocházejí z jihoamerických And, kde ještě před necelými 200 lety byly jedněmi z nejhojnějších zvířat těchto velehor. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Zde, ve svém přirozeném prostředí, žijí v nadmořské výšce 1500 - 3000 m. n. m. ve velkých koloniích čítajících 15 -100 jedinců a obývají pukliny skal, nebo si hrabou nory. Jejich jméno (Chinchilla) je spojením slov Chin a Chile, v překladu kožešina z Čile.
Pro svou charakteristicky hustou a jemnou srst (to je dáno tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů) byly činčily ceněny už v dobách Inků. Pak se ale do Ameriky dostali Evropané a v 17. století začal export činčilí kůže do Evropy. Ročně se z Peru a Chile vyvezlo na 30 000 činčilích kožek. Tento lov je přivedl až na pokraj vyhubení. Následné pokusy o chov činčil v zajetí ztroskotaly na tom, že vysokohorská chladnomilná zvířata zvyklá na sucho nepřežila plavbu přes rovník, kde panovalo vlhko a horko. Začátkem 20. století byla dokonce činčila prohlášena za vyhynulou.
Americký inženýr Matthias F. Chapman ale věřil, že v odlehlých oblastech And ještě mohly nějaké činčily přežít a po dlouhých pěti letech se mu podařilo za pomoci místního indiána nalézt jednu z posledních přeživších kolonií. Chapman 12 činčil odchytil (z toho byly jen 3 samičky). Na převoz zvířat se vybavil chladicími boxy, takže krom jedné překročení rovníku přežily všechny, a v roce 1923 se na své farmě v Kalifornii dočkal prvních mláďat. Jejich krev dnes v sobě nesou prakticky všechny chované činčily, zatímco zbytky divokých se krátce poté dočkaly zasloužené ochrany - roku 1929 byl vydán první zákon na ochranu činčil a v Čile byla vybudována Národní rezervace činčil.
Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě v soukromých velkochovech. Ve volné přírodě ale stále žije jen několik malých kolonií, a proto se lidé snaží je do jejich původních teritorií vracet. To se ovšem bohužel příliš nedaří.
Kočky svá onemocnění rády skrývají, tento instinkt v sobě mají hluboko zabudovaný. Ve volné přírodě jim skrývání slabosti poskytovalo ochranu před nepřáteli. V domácnosti to ale může být na škodu a může to znamenat, že jejich problém nikdo včas...
Socializace psů je často zmiňovaná jako velmi důležitá součást výcviku. Proč tomu tak je a co vše obnáší, nám pomohly objasnit naše ambasadorky a zkušené chovatelky Bára Holodňák Bláhová a Jaromíra Sojková.
Každý, kdo bydlí u své kočky, velmi dobře ví, že kočky jsou nejen jedny z nejmlsnějších stvoření, ale také přirozeně málo pijí. Možná už méně lidí ví, že by každá kočka měla denně vypít přibližně 50 ml tekutin na 1 kg své hmotnosti. Polévky jsou...
Potravinové alergie se týkají všech a bohužel ani naši čtyřnozí parťáci nejsou výjimkou. Nesnášenlivost na některou složku v krmení se může projevit i v průběhu života. Nejvhodnější řešení představuje hypoalergenní krmivo, které vašemu pejskovi dodá...
Dali jste si před koncem loňského roku předsevzetí a stále se vám nepodařilo začít, nebo jen cítíte, že se zimní období podepsalo na vaší fyzické kondici? Máme pro vás dobrou zprávu! I jaro může být obdobím nových začátků. Vykročte do něj správným...
Milovníci psů by většinou pro svého čtyřnohého parťáka udělali první poslední. Sdílí s nimi téměř vše, včetně svého domova (a často i postele). Jsou ale věci, které se psem není dobré sdílet, jedná se především o naše oblíbená jídla. Mnohé potraviny,...
S blížícím se jarem se příroda probouzí, vše se začíná zelenat a pociťujeme první teplé dny, které lákají k pobytu venku. Jaro ale vítá také naše domácí mazlíčky, ve kterých se probouzí jejich přirozené pudy. To pro všechny majitele nevykastrovaných...
Pejsek je pro většinu z nás právoplatným členem rodiny, a je proto přirozené, že bychom pro něj udělali první poslední. Každý páneček proto usiluje o to, aby svému čtyřnohému parťákovi zajistil co nejkvalitnější a nejdelší život plný radosti. V...
Pečujete o zdraví své kočky, pravidelně jí vyčesáváte kožíšek a dopřáváte jen tu nejlepší stravu. Věděli jste ale, že i kočičí zuby vyžadují pozornost a péči?
Čas strávený s vaším mazlíčkem utekl jako voda, z malého štěněte vyrostl statný dospělý pes, který se pomalu mění v psího důchodce. Přestože už tolik neoplývá energií, pořád by pro vás udělal první i poslední. Nezapomeňte mu ve stáří jeho lásku...
Kočky jsou od přírody šelmy, které milují pohyb venku, kde je spousta vjemů a příležitostí k lovu. Jsou ale také oblíbeným domácím mazlíčkem, který může bez problémů žít i v malém bytě. Přinášíme několik tipů, aby kočce žijící uvnitř nic nechybělo.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste si domů rádi přinesli nového čtyřnohého člena rodiny, možná vás napadla adopce jako jedna z možností. V českých útulcích je spousta pejsků, kteří touží po teple domova a jeden z nich je možná opravdu pro vás ten...
