Můj život s kočkou, aneb Proč jsou kočky takové, jaké jsou

Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.

Některé kočky jsou samozřejmě jako cukrátko, miloučké, mazlivé a hodňoučké. Já doma mám ale perfektní příklad toho chování, co genetiky zajímalo. Moje Kočka (tak se jmenuje - oslovujeme voláme “micí”, jméno, které jsem jí dala se totiž rozhodla ignorovat) se chová, jako by měla prostě všechno na háku, a tváří se, jako by měla všechno u … ocasu. Každý den spolu měříme sílu vůle a bojujeme o morální a sociální nadvládu domácnosti. Když něco chce, jde si tvrdě za svým, ať už nepřestávajícím mňoukáním, dotěrností, neodbytností, propalujícím pohledem, nebo drápy.

Představte si třeba, že chcete zalít kytky na parapetu. Přes kočku, podle které jsou ale kytky její a tudíž musí být jakákoli manipulace s nimi pod jejím dohledem, se k nim prostě nedostanete. Tak kočku vezmete a položíte ji na gauč. Jenže když se otočíte, je zpátky na parapetu. Tento cvik můžete opakovat třeba hodinu, ale už vám není pomoci, jste vtaženi do hry “kdo víc vydrží”, jinak přezdívané “komu dřív rupnou nervy”. A ne, postříkat ji rozprašovačem nepomůže. Ani ji zavřít vedle v místnosti. To bych totiž musela zamknout kočičí dvířka, a to by s nimi lomcovala tak dlouho, až by je vyrvala z pantů. Asi by fungovalo ji zavřít do pytle. Jenže to bych ji do toho pytle taky musela nějak dostat. A nechci si představit tu pomstu, co by následovala. Pravděpodobně bych strachy ani neusnula. To ty kytky radši nechám umřít.

Nebo si představte, že se koukáte na televizi, a kočka chce pustit do předsíně, kam normálně nemá přístup. A tak se posadí před dveře a začne mňoukat. Pěkně nahlas a ve stejném rytmu, jako ty nejotravnější hodiny na světě. A když už ztrácí hlas a začne jí docházet, že tohle nevyhraje, alespoň se vám zakousne do nohy a uteče, nebo vám vleze na klín a bude vás tak dlouho otravovat a lézt do obrazu, dokud ji nezačnete hladit. Pak se spokojeně uvelebí s pocitem, že se sice do předsíně nedostala, ale nakonec stejně vyhrála ona.

Občas mi přijde, že něco chce, i když to vlastně nechce. Jen proto, abych si třeba nezačala myslet, že pánem domácnosti jsem tu já. Ale abyste si nemysleli, Kočka není žádná bestie. Ráda se mazlí, je i milá, když je mi špatně, přijde za mnou a přede. Umí být hodná a občas mi vyjde i vstříc. Musí mít prostě jen pocit, že není jako ten pitomeček pes, který vždycky poslechne a nikdy není po jeho. Chce být se mnou prostě rovnocenná a když má pocit, že o svou pozici přichází, vykoná potřebná opatření, aby všem připomněla, jak to tady chodí. A mně to nevadí, je to část jejího charakteru, který miluji. Kočka má i na kočku opravdu silnou osobnost a máme mezi sebou velmi intenzivní a upřímné pouto.

Proč jsou kočky takové, jaké jsou

A teď konečně k tomu, co vás asi zajímá - proč jsou kočky takové, jaké jsou. Biologové z univerzity v St. Louis studovali a kompletně popsali genom kočky domácí a myslí si, že přišli na odpověď. Zjistili, že genom kočky domácí se v podstatě neliší od toho kočky divoké. Domestikace u nich tedy proběhla v mnohem menší míře než například u psa. To znamená, že se kočka stále chová jako divoké zvíře, které akorát žije vedle člověka (ne s ním).

Toho, jak málo se kočky změnily, si můžete všimnout třeba na jejich schopnosti lovu. I když ji většina z nich už dávno vůbec nepotřebuje, geneticky je stále stejně silná jako u divokých koček. Když Kočka ještě před přestěhováním chodila ven, ráda mi nosila živé sýkorky, které doma triumfálně vypouštěla. Pro váš klid - všechny sýkorky byly mnou opět vypuštěny ven, v pořádku a bez fyzické újmy, jen s notnou dávkou nadávek linoucích se jim ze zobáčku. Šlo čistě o sportovní lov, hlady určitě netrpěla, protože chodila vyžírat misky ještě sousedovic kocourovi.

Samozřejmě, že u každého plemene i u každé jednotlivé kočky se to projevuje různou silou. Obecně ale platí, že kočky jsou vůči snahám o domestikaci pozoruhodně odolné.

Zajímavé je, v čem se naopak genom kočky domácí od divoké liší - v oblasti spojené s adaptací na strach a paměť. Znamená to, že díky těmto změnám se domácí kočky méně často bojí. Lepší paměť je vázaná především na odměny a tresty. Dnešní domácí kočky si tedy rychleji vytvoří vazbu mezi odměnou či trestem a situací, která k nim vede. Jde vlastně o větší citlivost k lidskému chování.

Zajímavé je také to, že všechny tyto genetické změny, které zatím u koček proběhly, jsou totožné s těmi na začátku domestikace psů. Je tedy možné, že v průběhu století nebo tisíciletí se kočičí chování bude ještě měnit a přibližovat tomu psímu. Kdyby vás zajímala celá studie, najdete ji zde.

A co vy, máte doma taky suveréna, nebo jednu z těch hodných přizpůsobivých koček?

Související články

Hypoalergenní krmivo pro psy

Potravinové alergie se týkají všech a bohužel ani naši čtyřnozí parťáci nejsou výjimkou. Nesnášenlivost na některou složku v krmení se může projevit i v průběhu života. Nejvhodnější řešení představuje hypoalergenní krmivo, které vašemu pejskovi dodá...

Jarní sportování: do formy společně se svým psem

Dali jste si před koncem loňského roku předsevzetí a stále se vám nepodařilo začít, nebo jen cítíte, že se zimní období podepsalo na vaší fyzické kondici? Máme pro vás dobrou zprávu! I jaro může být obdobím nových začátků. Vykročte do něj správným...

Jaké potraviny byste psům rozhodně neměli dávat?

Milovníci psů by většinou pro svého čtyřnohého parťáka udělali první poslední. Sdílí s nimi téměř vše, včetně svého domova (a často i postele). Jsou ale věci, které se psem není dobré sdílet, jedná se především o naše oblíbená jídla. Mnohé potraviny,...

Kočičí mrouskání – jak kočce pomoci

S blížícím se jarem se příroda probouzí, vše se začíná zelenat a pociťujeme první teplé dny, které lákají k pobytu venku. Jaro ale vítá také naše domácí mazlíčky, ve kterých se probouzí jejich přirozené pudy. To pro všechny majitele nevykastrovaných...

Jak podpořit vitalitu a zdraví psa?

Pejsek je pro většinu z nás právoplatným členem rodiny, a je proto přirozené, že bychom pro něj udělali první poslední. Každý páneček proto usiluje o to, aby svému čtyřnohému parťákovi zajistil co nejkvalitnější a nejdelší život plný radosti. V...

Jakou péči vyžaduje kočka žijící v bytě?

Kočky jsou od přírody šelmy, které milují pohyb venku, kde je spousta vjemů a příležitostí k lovu. Jsou ale také oblíbeným domácím mazlíčkem, který může bez problémů žít i v malém bytě. Přinášíme několik tipů, aby kočce žijící uvnitř nic nechybělo.

Pes z útulku: na co si dát pozor a na co se připravit

Pokud přemýšlíte o tom, že byste si domů rádi přinesli nového čtyřnohého člena rodiny, možná vás napadla adopce jako jedna z možností. V českých útulcích je spousta pejsků, kteří touží po teple domova a jeden z nich je možná opravdu pro vás ten...

Srst může vypovídat o zdraví vaší kočky

Kočky jsou poměrně samostatná zvířata, a to zejména v péči o svůj zevnějšek. Zdravou kočku tak stačí jednou za čas vykartáčovat a máte hotovo. Lesklý a krásně vypadající kožíšek svědčí o pevném zdraví. Co ale dělat v případě, že má vaše kočka...

Ideální valentýnský den? Užijte si ho i se svým pejskem

Svatý Valentýn je svátkem lásky, ale i přátelství. To však neznamená, že se týká jen lidí. Oslavte svátek svatého Valentýna i se svým psím parťákem a oplaťte mu jeho bezpodmínečnou lásku a přátelství. Přinášíme vám několik tipů, jak si společný...

Životní fáze vaší kočky

Že má kočka 9 životů? Bohužel má jako každý jiný živý tvor život jen jeden, a i proto je kočkám potřeba věnovat tu nejlepší péči, aby po našem boku žily co nejdelší a nejspokojenější život. Při správné péči (a dávce štěstí) může s námi v domácnosti...